Clona

Když jsem poprvé spatřila tuto knihu na pultech knihkupectví, radostí jsem div neskákala do stropu. Samozřejmě jsem hned spěchala knihu koupit a nemohla jsem se dočkat, až se do ní pustím. Pravdou je, že jsem už delší dobu trpěla čtecí krizí a doufala jsem, že mě z ní tato kniha dostane. A k mému potěšení se tak opravdu stalo.

*          *          *          *          *

Název: Clona

(Originální název: Gutten som elsket rådyr)

Autor: Samuel Bjørk

Počet stran: 368

Nakladatelství: Plus

Rok vydání: 2019

*          *          *          *         *

Hned po prvních stránkách mě kniha absolutně pohltila. Už u předchozích dílů mě dostalo, jak autor pracuje s příběhem. Kapitoly jsou podle mě celkem krátké, ale vůbec to není na úkor napětí, které tu panuje. Naopak to podporuje rychlý spád děje a zajišťuje to, že se čtenář nenudí. Atmosféru, kterou dokáže Samuel Bjørk vybudovat, podporuje i skvělá práce s kompozicí textu. V klidnějších částech je děj popisován delšími, barvitějšími větami, zatímco v napjatých situacích se vyskytují naopak krátké, velmi stručné věty, které napětí jenom podporují.

Anotace: V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom pokoji mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.

To, že je kniha místy velmi napínavá, dokazuje i následující příklad. Často cestuji vlakem a jak lépe strávit několikahodinovou cestu než s dobrou knížkou. Naposledy jsem se začetla právě do Clony, a tak mi cesta rychle ubíhala. Ale právě ve chvíli, kdy jsem se blížila do finiše a příběh byl opravdu napínavý, procházel kolem steward s minibarem a oslovil mě, jestli bych si nechtěla něco koupit (nutno říct, že v tu chvíli jsem opravdu vůbec nevnímala své okolí). V tu chvíli jsem se tak lekla, že jsem si myslela, že buď proskočím oknem nebo po něm tu knížku hodím. Naštěstí se mi povedlo ovládnout se a má důstojnost zůstala zachována.

Abych byla spravedlivá, vyskytlo se i pár věcí, které mě na knize trochu zklamaly. Asi ta nejzásadnější je pro mě závěr. Příběh celou dobu krásně plyne, člověk se do něj dost zamotá a najednou je konec. A to doslova. Vše se najednou zvrtne, obrátí úplně naruby a stejně rychle to i skončí. Když si vezmeme, že máme za sebou přes 300 stránek rozplétání složitého a velmi proměnlivého případu, ale vše se vyřeší během 40 stránek, je to celkem pochopitelné. Člověk nemá čas pořádně vše zpracovat a s knihou se pořádně "rozloučit".

*         *         *         *         *

Samuel Bjørk je pseudonym úspěšného norského spisovatele, dramatika, zpěváka a textaře Frode Sandera Øiena (1969). Kromě knihy Clona napsal také velmi úspěšné detektivky V lese visí anděl a Sova, které se staly bestsellery.

*         *         *         *         *

Také samotný závěr příběhu byl pro mě zklamáním. Nechci vám nic prozradit, ani vás od knihy odradit. Možná je to i tím, že je příběh velmi rychle ukončen, možná v tom hraje roli i to, že jsem prostě očekávala víc. Velmi by mě zajímal názor ostatních čtenářů, zda to tak vnímám jenom já, nebo se ke mně někdo přidá. Na druhou stranu musím uznat, že jsem až do poslední chvíle netušila, kdo za tím vším stojí, což je pro mě obrovské plus, protože neznám větší nudu, než když od půlky víte, kdo je vrah.

I přes některé mínusy této knihy ji mohu s radostí doporučit. Byla velmi čtivá, pohltila mě i bez toho, abych se do ní musela sama snažit začíst, donutila mě číst pomalu ve dne v noci. Pokud si někdo není jistý, zda stojí za to si ji pořídit, já jsem určitě pro. Neočekávejte nic nového a převratného, ale užijte si plnými doušky styl a půvab, se kterým se knihy Samuela Bjørka dostaly na vrchol.

A co říkáte vy na knihu Clona? Líbila se vám nebo máte raději předchozí díly? A jaké jiné knihy právě čtete?